BAŤŮŽEK/ANETA

Ode dne, kdy se Sofie narodila, měla na zádech malý baťůžek. Pouze na 6 hodin denně si jej mohla sundat. Pokud by si ho po 6 hodinách znovu nenasadila, hrozilo by jí, že umře. Nikdo přesně neví, proč se tomu tak stalo, zřejmě osud nebo shoda náhod, jak už to v životě občas bývá. 

Jak Sofie rostla, rostl postupně i s ní její baťůžek. Jak přibírala na váze, těžknul i baťůžek. Každý den s ním usínala, chodila s ním doma, do školy, kamkoliv. Zvykla si. Nelitovala se. Je vděčná za ten pocit probudit se do nového rána plného nových zážitků, především s představou, že už třeba baťůžek mít nadále nebude - doufala, že baťůžek spadne, zmizí sám od sebe a ona bude konečně volná.

Baťůžek ji omezoval. V dětství si nemohla hrát s ostatními dětmi na hřišti, nemohla jezdit s kamarády na kole, ani si užít pocit vidět a cítit poprvé vůni moře.  Jak postupně stárla, chtěla dostat svou první pusu, pokračovat ve studiu, poznat svou životní lásku, mít zdravé děti. Ovšem baťůžek jí cestu ke snu komplikoval.

Na druhou stranu život s baťůžkem Sofii naučil vnímat věci a lidi kolem sebe naprosto odlišně. Emotivněji, pudově, s neodmyslitelnou lehkostí, kdy se řešení každodenních malicherností nestává opakovaným klišé a životním břemenem. Veškerá tíže se rozplynula v baťůžku. Přesto bylo jejím největším přáním baťůžek navždy odhodit a začít žít tak, jak si to prozatím představovala jen v jejich  snech. 

Jednoho dne se Sofie probudila a šla připravit snídani pro jejího muže a dva syny. Baťůžek už dávno neměla. Byl pryč. Díky zázrakům moderní lekařské technologie a obětavým lidem je Sofie tou nejšťastnější ženou na světě. 

...

Tato povídka je inspirována skutečným příběhem devítileté holčičky jménem Aneta Bršťáková. Ta ovšem teprve čeká na své uzdravení a podobný zázrak jako Sofie v povídce. 

"Baťůžek", který si životem Aneta nese, se jmenuje "syndrom extrémně krátkého střeva". 

Příběh Anety můžete zhlédnout například v pořadu České televize TEP 24, který se touto formou snaží holčicce sehnat finanční pomoc na nákladnou operaci v zahraničí a taktéž informovat veřejnost o tomto druhu onemocnění. 

V prvním měsíci od diagnostikování nemoci bylo Anetě ve věku 4 let kompletně odoperováno tenké střevo. Aneta musí být 18 hodin denně připojena na parenterální výživu formou vyživovacích vaků. Normální stravu není absolutně schopna přijímat, a proto má do těla zavedený žilní katetr. 

Tato povídka není skryté číslo bankovního účtu na pomoc pro Anetu bez příběhu. Naopak. Sám příběh je tím hlavním, jak seznámit veřejnost s touto zákeřnou nemocí.

Kdo chce pomoci, pomůže.

Více informací jak pomoci na:  http://www.zlatiandele.cz/#osud-anetky

Odvysílaný pořad ČT, TEP 24: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10315080042-tep-24/video/

Děkuji.

Roman Polák

autor blogu