CESTOU DO FABRIKY

Luděk se ráno probudil s menší kocovinou a s takovým tím připitomělým výrazem. Včerejší oslava v rodinném kruhu se přece jen trochu protáhla, ale pocit radosti a štěstí si uvědomil až nyní. Manželka mu připravila vydatnou snídani a vyžehlila jeho první pracovní košili. Když člověk povýší, je zapotřebí změnit dresscode. 

"Jsem na Tebe pyšná," pronesla ke svému muži, ,,a teď už utíkej do práce!"

Když Luděk scházel ze schodů, potkal sousedku Havelkovou. 

"Dobrý den, to máme krásný den, že?" slušně pozdraví Luděk. Sousedka ani okem nemrkla a nesla své tašky s nákupem dál. 

"Asi mě neslyšela, přece už je to starší paní." říká si Luděk v duchu.

Ve schránce na něj čekalo několik vzkazů. Namátkou ty publikovatelné:

"Takový jako ty, bych poslal na Sibiř."

"Jsi upad, ne!"

"Svině!" 

"Počkej, až se potkáme!"

"Debil s ledvinkou!"

Vzkazy Luďka dost zarazily, ale uklidňoval sám sebe, že je v tom jen pouhá lidská závist a vše přisuzoval jeho včerejšímu televiznímu rozhovoru pro "českou". Cestou do práce na něj lidé vrhali zlé a přísné pohledy. Tolik přivřených očí a tiché drmolení sprostých slov si nepamatoval ani za 15 let své kariéry. Když čekal na přechodu na zelenou, spolujezdec právě projíždějícího auta po něm hodil kelímek s jahodovým milkshakem. O chvíli později mu jedna pěkná mladá slečna vrazila facku a skupinka dětí v metru na něj křičela: "Hej avarde, dylyna z televyze!"

Když procházel Stárkovou ulicí, cítil se bezpečněji. Věděl, že od zítřka už bude jezdit služebním autem a vyhne se tak těm nechápajícím lidem. 

Jeho nová sekretářka Aňa se na něj usmála, podala mu talíř s chlebíčky, a uctivě jej přivítala na jeho novém pracovišti. 

"Konečně vlídná slova, slečno Aňo," promlouvá ke své sekretářce, ,,cesta do práce byla hotové peklo!"

"Nedivte se, pane." 

"Včera jste byl vyznamenán jako *Revizor roku* a ještě týž den jmenován do funkce ministra dopravy," uklidňuje jej Aňa, ,,tak se pustíme do těch registrů, co říkáte?"

"A o té dnešní jízdě metrem načerno se taky zmiňovat nebudeme!" dodává Luděk.